Skip to content
AYANAAYURVEDAby Dr Vijaya Dwarampudi
Open navigation
Explore AyurvedaBook appointment

4. trividharōgaviśēṣavijñānīyavimānam

Adhikarana 1 (1-2) · Śloka 2

athātastrividharōgaviśēṣavijñānīyaṁ vimānaṁ vyākhyāsyāmaḥ||1|| iti ha smāha bhagavānātrēyaḥ||2||

View original

अथातस्त्रिविधरोगविशेषविज्ञानीयं विमानं व्याख्यास्यामः||१|| इति ह स्माह भगवानात्रेयः||२||

🔊 Audio coming soon

janapadōddhvaṁsanīyē'viśēṣēṇa sarvē'pi rōgā uktāḥ, tēṣāṁ viśēṣō yathā jñātavyastadupadēṣṭuṁ trividharōgaviśēṣavijñānīyō'bhidhīyatē||1-2||

Adhikarana 2 (3) · Śloka 3

trividhaṁ khalu rōgaviśēṣavijñānaṁ bhavati; tadyathā āptōpadēśaḥ, pratyakṣam, anumānaṁ cēti||3||

View original

त्रिविधं खलु रोगविशेषविज्ञानं भवति; तद्यथा आप्तोपदेशः, प्रत्यक्षम्, अनुमानं चेति||३||

🔊 Audio coming soon

rōgāṇāṁ viśēṣō yathā vakṣyamāṇō vijñāyatē yēna tadrōgaviśēṣavijñānam, upadēśapratyakṣānumānarūpaṁ pramāṇatrayam| atra tu yuktēranumānāntargatatvādēva na pr̥thakkaraṇam| ētacca pramāṇatrayaṁ kvacidrōgē militaṁ, kvaciddvayaṁ, kvacidēkaṁ parīkṣāyāṁ vartatē; yēna, nāntarē vahnimāndyādau pratyakṣamavaśyaṁ vyāpriyatē||3||

Adhikarana 3 (4) · Śloka 4

tatrāptōpadēśō nāmāptavacanam| āptā hyavitarkasmr̥tivibhāgavidō niṣprītyupatāpadarśinaśca| tēṣāmēvaṅguṇayōgādyadvacanaṁ tat pramāṇam| apramāṇaṁ punarmattōnmattamūrkharaktaduṣṭāduṣṭavacanamiti ; pratyakṣaṁ tu khalu tadyat svayamindriyairmanasā cōpalabhyatē| anumānaṁ khalu tarkō yuktyapēkṣaḥ||4||

View original

तत्राप्तोपदेशो नामाप्तवचनम्| आप्ता ह्यवितर्कस्मृतिविभागविदो निष्प्रीत्युपतापदर्शिनश्च| तेषामेवङ्गुणयोगाद्यद्वचनं तत् प्रमाणम्| अप्रमाणं पुनर्मत्तोन्मत्तमूर्खरक्तदुष्टादुष्टवचनमिति ; प्रत्यक्षं तु खलु तद्यत् स्वयमिन्द्रियैर्मनसा चोपलभ्यते| अनुमानं खलु तर्को युक्त्यपेक्षः||४||

🔊 Audio coming soon

tisraiṣaṇīyē prathamamanumānādilakṣaṇānyuktāni, punariha ‘tatrōpadēśō nāma’ ityādinā''ptōpadēśādilakṣaṇābhidhānaṁ prakaraṇāgatatvāt kriyatē, prākaraṇikō hyarthō'nucyamānō nyūnō bhavati| avitarkētyādi|- vitarkaḥ kathantā aniścitajñānamiti yāvat, smr̥tiḥ smaraṇajñānaṁ, vibhāga ēkadēśaḥ; ētadviparyayānniścayēnānubhavēna ca kārtsnyēna ca yē bhāvān jānatē, tē'vitarkasmr̥tivibhāgavidaḥ| vitarkādivēdī tu nāptaḥ, pratipādyavastvaśēṣaviśēṣāvijñānāt| smr̥tijñānaṁ ca yadyapi pramāṇamūlamēva, tathā'pi vartamānakṣaṇē smr̥tijñānaviṣayārthasya nāvaśyavidyamānatēti na tat pramāṇamiti bhāvaḥ; kiṁvā, smr̥tijñānaṁ smr̥tiśāstrajaṁ jñānaṁ gaṇitajñānaṁ ca; ētacca jñānadvayaṁ sākṣādarthādarśakaṁ duravabōdhēna mithyājñānatvasambhavādapramāṇamapīti nōpādēyam| atha samyagjñānavantō'pi rāgādivaśādanyathā vyāharantītyāha- niṣprītyupatāpadarśina iti|- niṣprītyā nirupatāpēna ca draṣṭuṁ śīlaṁ yēṣāṁ tē tathā| ētēna yathārthadarśī nirdōṣaścāptō bhavatītyuktaṁ bhavati| ēvambhūtaṁ cāptatvaṁ kasyacidbrahmādēḥ sarvatraiva bhavati, laukikasya tu yasminnēva viṣayē vitarkādi na bhavati tatraivōpadēśaḥ pramāṇamiti jñēyam| apramāṇamiti nāvaśyaṁ pramāṇatayā'vadhāryatē, rāgādiduṣṭatvādityarthaḥ| duṣṭaścāsāvaduṣṭaścēti duṣṭāduṣṭaḥ, tēna pitā hi putrasya duṣṭō'pyaduṣṭatvādāpta ēva bhavati; kiṁvā duṣṭō vañcakaḥ| svayamindriyairmanasā cētyanēna yadātmanēndriyaiścakṣurādibhiravyavadhānēna gr̥hyatē rūpādi tat pratyakṣamiti bāhyaṁ pratyakṣaṁ gr̥hṇāti; manasā cētyanēna ca manasā'vyavadhānēna yadupalabhyatē sukhādi, tacca mānasaṁ pratyakṣaṁ gr̥hṇāti| tarkō'trāpratyakṣaṁ jñānam| yuktiḥ sambandhō'vinābhāva ityarthaḥ; tēnāvinābhāvajaṁ parōkṣajñānamanumānamityarthaḥ||4||

Adhikarana 4 (5) · Śloka 5

trividhēna khalvanēna jñānasamudāyēna pūrvaṁ parīkṣya rōgaṁ sarvathā sarvamathōttarakālamadhyavasānamadōṣaṁ bhavati, na hi jñānāvayavēna kr̥tsnē jñēyē jñānamutpadyatē| trividhē tvasmin jñānasamudayē pūrvamāptōpadēśājjñānaṁ, tataḥ pratyakṣānumānābhyāṁ parīkṣōpapadyatē| kiṁ hyanupadiṣṭaṁ pūrvaṁ yattat pratyakṣānumānābhyāṁ parīkṣamāṇō vidyāt| tasmāddvividhā parīkṣā jñānavatāṁ pratyakṣam, anumānaṁ ca; trividhā vā sahōpadēśēna||5||

View original

त्रिविधेन खल्वनेन ज्ञानसमुदायेन पूर्वं परीक्ष्य रोगं सर्वथा सर्वमथोत्तरकालमध्यवसानमदोषं भवति, न हि ज्ञानावयवेन कृत्स्ने ज्ञेये ज्ञानमुत्पद्यते| त्रिविधे त्वस्मिन् ज्ञानसमुदये पूर्वमाप्तोपदेशाज्ज्ञानं, ततः प्रत्यक्षानुमानाभ्यां परीक्षोपपद्यते| किं ह्यनुपदिष्टं पूर्वं यत्तत् प्रत्यक्षानुमानाभ्यां परीक्षमाणो विद्यात्| तस्माद्द्विविधा परीक्षा ज्ञानवतां प्रत्यक्षम्, अनुमानं च; त्रिविधा वा सहोपदेशेन||५||

🔊 Audio coming soon

jñānasamudāyēnēti jñānasamudāyaḥ pramāṇasaṅghātaḥ; tēna samudāyēna ‘ayamēvaṁ rōgaḥ’ ityēvambhūtaniścayō'dhyavasānam| trividhē tvityādi| jñāyatē'nēnēti jñānaṁ pramāṇam| prathamāptōpadēśō vyādhiṁ bōdhayati, tataścāptōpadiṣṭaṁ vyādhiṁ pratyakṣānumānābhyāṁ yathōktaliṅgādiparīkṣayā niścinōti; āgamānupadiṣṭē ca vyādhau avaidya iva na pratyakṣēṇānumānēna ca vyādhimupalabhata ityāha- kiṁ hyanupadiṣṭamityādi| ēvaṁ manyatē- vyādhiviśēṣāstāvadduradhigamanīyāḥ, nōpadēśamantarēṇa śakyā vijñātuṁ, yē'dhigatavaidyakaśāstrāstē pratipādayantyēva vyādhiviśēṣān; tasmādāgamēna yē vyādhīnāṁ hētvādiviśēṣāḥ pratipāditāstān pratyakṣānumānābhyāmupalabhamānō vyādhiṁ niścinōti; anupadēśavāṁstānupalabhamānō'pi hētvādiviśēṣānaśikṣitaratnaparīkṣō yathā ratnānāṁ viśēṣaṁ paśyannapi nāvadhārayati ratnaviśēṣaṁ, tathā nāvadhārayati vyādhiviśēṣamiti bhāvaḥ| jñānavatāmiti āptōpadēśavatām| trividhā vētyanēna vyādhiparīkṣāsamayē hyāptōpadēśō'pi vyāpriyatē grahaṇīmārdavasvapnadarśanādipratipattau, tathā duradhigamasthānasaṁśrayādipratipattau, tathā kōṣṭhamr̥dudāruṇatvādiparīkṣāyāṁ cāturavacanarūpāptōpadēśō'pi vyāpriyata iti darśayati||5||

Adhikarana 5 (6) · Śloka 6

tatrēdamupadiśanti buddhimantaḥ- rōgamēkaikamēvamprakōpaṇamēvaṁyōnimēvamutthānamēvamātmānamēvamadhiṣṭhānamēvaṁvēdanamēvaṁ saṁsthānamēvaṁśabdasparśarūparasagandhamēvamupadravamēvaṁvr̥ddhisthānakṣayasamanvitamēvamudarka mēvannāmānamēvaṁyōgaṁ vidyāt; tasminniyaṁ pratīkārārthā pravr̥ttirathavā nivr̥ttirityupadēśājjñāyatē||6||

View original

तत्रेदमुपदिशन्ति बुद्धिमन्तः- रोगमेकैकमेवम्प्रकोपणमेवंयोनिमेवमुत्थानमेवमात्मानमेवमधिष्ठानमेवंवेदनमेवं संस्थानमेवंशब्दस्पर्शरूपरसगन्धमेवमुपद्रवमेवंवृद्धिस्थानक्षयसमन्वितमेवमुदर्क मेवन्नामानमेवंयोगं विद्यात्; तस्मिन्नियं प्रतीकारार्था प्रवृत्तिरथवा निवृत्तिरित्युपदेशाज्ज्ञायते||६||

🔊 Audio coming soon

tatrētyādinā''ptōpadēśagamyamāha| prakōpaṇaṁ vāyō rūkṣatvādihētuḥ| yōniḥ vātādayaḥ| ātmā svabhāvaḥ; yathā- rōhiṇyā dāruṇatvaṁ, sannyāsasya śīghrōpakramaṇīyatvādi| adhiṣṭhānaṁ śarīramavayavā manaśca| iyaṁ pratīkārārthā pravr̥ttiḥ, yathā- jvarē laṅghanapācanādyarthā pravr̥ttiḥ| nivr̥ttiśca pratīkārārthā yathā- navajvarē divāsvapnasnānādau nivr̥ttirityādi mantavyam||6||

Adhikarana 6 (7) · Śloka 7

pratyakṣatastu khalu rōgatattvaṁ bubhutsuḥ sarvairindriyaiḥ sarvānindriyārthānāturaśarīragatān parīkṣēta, anyatra rasajñānāt; tadyathā- antrakūjanaṁ, sandhisphuṭanamaṅgulīparvaṇāṁ ca, svaraviśēṣāṁśca, yē cānyē'pi kēciccharīrōpagatāḥ śabdāḥ syustāñchrōtrēṇa parīkṣēta; varṇasaṁsthānapramāṇacchāyāḥ , śarīraprakr̥tivikārau, cakṣurvaiṣayikāṇi yāni cānyānyanuktāni tāni cakṣuṣā parīkṣēta; rasaṁ tu khalvāturaśarīragatamindriyavaiṣayikamapyanumānādavagacchēt, na hyasya pratyakṣēṇa grahaṇamupapadyatē, tasmādāturaparipraśnēnaivāturamukharasaṁ vidyāt, yūkāpasarpaṇēna tvasya śarīravairasyaṁ, makṣikōpasarpaṇēna śarīramādhuryaṁ, lōhitapittasandēhē tu kiṁ dhārilōhitaṁ lōhitapittaṁ vēti śvakākabhakṣaṇāddhārilōhitamabhakṣaṇāllōhitapittamityanumātavyam, ēvamanyānapyāturaśarīragatān rasānanumimīta; gandhāṁstu khalu sarvaśarīragatānāturasya prakr̥tivaikārikān ghrāṇēna parīkṣēta; sparśaṁ ca pāṇinā prakr̥tivikr̥tiyuktam| iti pratyakṣatō'numānādupadēśataśca parīkṣaṇamuktam||7||

View original

प्रत्यक्षतस्तु खलु रोगतत्त्वं बुभुत्सुः सर्वैरिन्द्रियैः सर्वानिन्द्रियार्थानातुरशरीरगतान् परीक्षेत, अन्यत्र रसज्ञानात्; तद्यथा- अन्त्रकूजनं, सन्धिस्फुटनमङ्गुलीपर्वणां च, स्वरविशेषांश्च, ये चान्येऽपि केचिच्छरीरोपगताः शब्दाः स्युस्ताञ्छ्रोत्रेण परीक्षेत; वर्णसंस्थानप्रमाणच्छायाः , शरीरप्रकृतिविकारौ, चक्षुर्वैषयिकाणि यानि चान्यान्यनुक्तानि तानि चक्षुषा परीक्षेत; रसं तु खल्वातुरशरीरगतमिन्द्रियवैषयिकमप्यनुमानादवगच्छेत्, न ह्यस्य प्रत्यक्षेण ग्रहणमुपपद्यते, तस्मादातुरपरिप्रश्नेनैवातुरमुखरसं विद्यात्, यूकापसर्पणेन त्वस्य शरीरवैरस्यं, मक्षिकोपसर्पणेन शरीरमाधुर्यं, लोहितपित्तसन्देहे तु किं धारिलोहितं लोहितपित्तं वेति श्वकाकभक्षणाद्धारिलोहितमभक्षणाल्लोहितपित्तमित्यनुमातव्यम्, एवमन्यानप्यातुरशरीरगतान् रसाननुमिमीत; गन्धांस्तु खलु सर्वशरीरगतानातुरस्य प्रकृतिवैकारिकान् घ्राणेन परीक्षेत; स्पर्शं च पाणिना प्रकृतिविकृतियुक्तम्| इति प्रत्यक्षतोऽनुमानादुपदेशतश्च परीक्षणमुक्तम्||७||

🔊 Audio coming soon

aṅgulīparvaṇāṁ ca sphuṭanamiti sambandhaḥ| anyē'pi cēti kāsahikkāśabdādayaḥ| yāni cānyānītyanēna lakṣaṇaprabhādīni gr̥hyantē| yūkāpasarpaṇēna śarīravairasyamiti virasāddhi śarīrādyūkā apasarpanti; ēvaṁ yūkādyanapasarpaṇēna prākr̥tarasayuktaṁ śarīramanumātavyam| dhārilōhitamiti jīvaśōṇitamityarthaḥ; śvakākabhakṣaṇādijñēyaṁ yaddhāri raktaṁ tat pittāduṣṭatvēnāvirasaṁ śvādayō bhakṣayanti, natu pittaduṣṭaṁ raktapittamiti bhāvaḥ| atra ēvaṁśabdasparśarūparasagandhamityupadēśaṁ kr̥tvā śabdānantaraṁ cakṣurgrāhyaṁ rūpaṁ darśayañ śabdādiparīkṣāyāśca kramaniyamābhāvaṁ sūcayati||7||

Adhikarana 7 (8) · Śloka 8

imē tu khalvanyē'pyēvamēva bhūyō'numānajñēyā bhavanti bhāvāḥ| tadyathā- agniṁ jaraṇaśaktyā parīkṣēta, balaṁ vyāyāmaśaktyā, śrōtrādīni śabdādyarthagrahaṇēna, manō'rthāvyabhicaraṇēna, vijñānaṁ vyavasāyēna, rajaḥsaṅgēna, mōhamavijñānēna, krōdhamabhidrōhēṇa, śōkaṁ dainyēna, harṣamāmōdēna, prītiṁ tōṣēṇa, bhayaṁ viṣādēna, dhairyamaviṣādēna, vīryamutthānēna , avasthānamavibhramēṇa, śraddhāmabhiprāyēṇa, mēdhāṁ grahaṇēna, sañjñāṁ nāmagrahaṇēna, smr̥tiṁ smaraṇēna, hriyamapatrapaṇēna, śīlamanuśīlanēna, dvēṣaṁ pratiṣēdhēna, upadhimanubandhēna , dhr̥timalaulyēna, vaśyatāṁ vidhēyatayā, vayōbhaktisātmyavyādhisamutthānāni kāladēśōpaśayavēdanāviśēṣēṇa, gūḍhaliṅgaṁ vyādhimupaśayānupaśayābhyāṁ, dōṣapramāṇaviśēṣamapacāraviśēṣēṇa, āyuṣaḥ kṣayamariṣṭaiḥ, upasthitaśrēyastvaṁ kalyāṇābhinivēśēna, amalaṁ sattvamavikārēṇa, grahaṇyāstu mr̥dudāruṇatvaṁ svapnadarśanamabhiprāyaṁ dviṣṭēṣṭasukhaduḥkhāni cāturaparipraśnēnaiva vidyāditi||8||

View original

इमे तु खल्वन्येऽप्येवमेव भूयोऽनुमानज्ञेया भवन्ति भावाः| तद्यथा- अग्निं जरणशक्त्या परीक्षेत, बलं व्यायामशक्त्या, श्रोत्रादीनि शब्दाद्यर्थग्रहणेन, मनोऽर्थाव्यभिचरणेन, विज्ञानं व्यवसायेन, रजःसङ्गेन, मोहमविज्ञानेन, क्रोधमभिद्रोहेण, शोकं दैन्येन, हर्षमामोदेन, प्रीतिं तोषेण, भयं विषादेन, धैर्यमविषादेन, वीर्यमुत्थानेन , अवस्थानमविभ्रमेण, श्रद्धामभिप्रायेण, मेधां ग्रहणेन, सञ्ज्ञां नामग्रहणेन, स्मृतिं स्मरणेन, ह्रियमपत्रपणेन, शीलमनुशीलनेन, द्वेषं प्रतिषेधेन, उपधिमनुबन्धेन , धृतिमलौल्येन, वश्यतां विधेयतया, वयोभक्तिसात्म्यव्याधिसमुत्थानानि कालदेशोपशयवेदनाविशेषेण, गूढलिङ्गं व्याधिमुपशयानुपशयाभ्यां, दोषप्रमाणविशेषमपचारविशेषेण, आयुषः क्षयमरिष्टैः, उपस्थितश्रेयस्त्वं कल्याणाभिनिवेशेन, अमलं सत्त्वमविकारेण, ग्रहण्यास्तु मृदुदारुणत्वं स्वप्नदर्शनमभिप्रायं द्विष्टेष्टसुखदुःखानि चातुरपरिप्रश्नेनैव विद्यादिति||८||

🔊 Audio coming soon

bhūyō'numānajñēyā ityanēnānumānagamyatayā vakṣyamāṇā kēcidagnibalādaya āturōpadēśagamyā api bhavantīti sūcayati| manō'rthāvyabhicaraṇēnēti satīndriyāṇāmarthasambandhē yadidaṁ kadācicchabdaṁ pratyēti, kadācidrasamityādyayaugapadyēna sarvārthān pratyēti, tēnāsti kāraṇānantaramindriyārthagrāhakaṁ mana ityanumīyatē| jñānaṁ vyavasāyēnēti vyavasāyaḥ pravr̥ttiḥ, yathā- pēyajalē pānārthā pravr̥ttiḥ; tēnānumīyatē jalajñānamasya jātaṁ, kathamanyathā jñānakāryārthakriyāyāṁ pravartata iti| rajaḥ saṅgēnēti nāryādisaṅgēna tatkāraṇaṁ rajō'numīyatē| abhidrōhaḥ parapīḍārthā pravr̥ttiḥ| dainyaṁ rōdanādi| āmōdaḥ nr̥tyagītavāditrādyutsavakaraṇam| tōṣaḥ mukhanayanaprasādādiḥ; ētēna prītistōṣamātraṁ, harṣastu prītiviśēṣō mana-udrēkakāraka ityuktaṁ bhavati| dhairyaṁ vipadyapi manasō'dainyam| vīryam ārabdhaduṣkarakāryēṣvavyāvr̥ttirmanasaḥ| utthānēnēti kriyārambhēṇa| avasthānaṁ sthiramatitvam| avibhramēṇēti abhrāntyā| śraddhām icchām| abhiprāyēṇēti abhyarthanēna| grahaṇēnēti granthādidhāraṇēna| smr̥timiti smr̥tijanakaṁ saṁskāraṁ; smaraṇēna hi tatkāraṇaṁ saṁskārō'numīyatē| hriyamiti lajjām| apatrapēṇēti lajjitākārēṇa| śīlamiti sahajaṁ vastuṣu rāgam| anuśīlanēnēti anuśīlanaṁ santataśīlanaṁ tēna; satataṁ yamarthaṁ sēvatē tacchīlō'yamityanumīyatē| pratiṣēdhēnēti vyāvr̥ttyā| upētya dhīyatē iti upadhiḥ chadma ityarthaḥ, tamanubandhēnētyuttarakālīnaphalēna; uttarakālaṁ hi bhrātrādivadhēna phalēna jñāyatē- yadayamunmattacchadmapracārī candragupta iti| vidhēyatayēti vidhēyapracārēṇa| vayaḥprabhr̥tīni vyādhisamutthānāntāni catvāri yathāsaṅkhyaṁ kālādiviśēṣēṇa jñāyantē| tatra kālaviśēṣēṇa ṣōḍaśavarṣādinā vayō bālyādi jñāyatē; dēśēna tu bhaktiricchā jñāyatē, yathā hi- ayaṁ madhyadēśīyastēnāsya gōdhūmamāṣādiṣvicchā'numīyatē; yasmāccēdamasyōpaśētē tēnēdamasya sātmyamiti jñāyatē; vēdanāviśēṣēṇa vyādhisamutthānaṁ jñāyatē, yathā- yasmādayaṁ santāpavēdanāvān tasmādasya jvaravyādhisamutthānaṁ bhūtamityādi jñēyam| gūḍhaliṅgamitiviśēṣaṇēnāgūḍhaliṅgē vyādhau liṅgairēvāvadhāritē nōpaśayānupaśayābhyāṁ parīkṣā karaṇīyēti darśayati| apacāraviśēṣēṇēti mahatā'pacārēṇa bhūridōṣō bhavati, svalpēṇa svalpa iti| kalyāṇābhinivēśēnēti śrēyaskaramārgānuṣṭhānēna; ētaddhi acirabhāviśrēyasāmēva bhavati| sattvamiti sattvaguṇōdrēkam| avikārēṇēti rāgadvēṣavikārābhāvēna| paripraśnēnaivētivacanēna yadyapi grahaṇīmārdavādyanumānādapi pāryatē jñātuṁ, tathā'pyanumānasya buddhiprayāsabahutvēnāturapr̥cchayaiva sukhōpacārarūpayā vidyād grahaṇīmārdavādīnīti darśayati| abhiprāyaḥ bhōjanādīcchā| dviṣṭēṣṭaśabdēna tu dviṣṭēpsitaprēṣyādigrahaṇam||8||

Adhikarana 8 (9-14) · Śloka 14

bhavanti cātra- āptataścōpadēśēna pratyakṣakaraṇēna ca| anumānēna ca vyādhīn samyagvidyādvicakṣaṇaḥ||9|| sarvathā sarvamālōcya yathāsambhavamarthavit| athādhyavasyēttattvē ca kāryē ca tadanantaram||10|| kāryatattvaviśēṣajñaḥ pratipattau na muhyati| amūḍhaḥ phalamāpnōti yadamōhanimittajam||11|| jñānabuddhipradīpēna yō nāviśati tattvavit | āturasyāntarātmānaṁ na sa rōgāṁścikitsati||12|| tatra ślōkau- sarvarōgaviśēṣāṇāṁ trividhaṁ jñānasaṅgraham| yathā cōpadiśantyāptāḥ pratyakṣaṁ gr̥hyatē yathā||13|| yē yathā cānumānēna jñēyāstāṁścāpyudāradhīḥ| bhāvāṁstrirōgavijñānē vimānē muniruktavān||14||

View original

भवन्ति चात्र- आप्ततश्चोपदेशेन प्रत्यक्षकरणेन च| अनुमानेन च व्याधीन् सम्यग्विद्याद्विचक्षणः||९|| सर्वथा सर्वमालोच्य यथासम्भवमर्थवित्| अथाध्यवस्येत्तत्त्वे च कार्ये च तदनन्तरम्||१०|| कार्यतत्त्वविशेषज्ञः प्रतिपत्तौ न मुह्यति| अमूढः फलमाप्नोति यदमोहनिमित्तजम्||११|| ज्ञानबुद्धिप्रदीपेन यो नाविशति तत्त्ववित् | आतुरस्यान्तरात्मानं न स रोगांश्चिकित्सति||१२|| तत्र श्लोकौ- सर्वरोगविशेषाणां त्रिविधं ज्ञानसङ्ग्रहम्| यथा चोपदिशन्त्याप्ताः प्रत्यक्षं गृह्यते यथा||१३|| ये यथा चानुमानेन ज्ञेयास्तांश्चाप्युदारधीः| भावांस्त्रिरोगविज्ञाने विमाने मुनिरुक्तवान्||१४||

🔊 Audio coming soon

yathāsambhavamityanēna sarvatra parīkṣaṇīyē sarvapramāṇāsambhava iti darśayati| athētyādi atha pratyēkaśabdādiviṣayaparīkṣānantaram| tattvē vyādhitattvē, tathā kāryē ca tatra sādhyē vyādhau kartavyalakṣaṇē, tadanantaramadhyavasyēt; yadyuktaṁ tattvaṁ bhavati, yacca kāryamuktaṁ, tatrādhyavasāyaṁ niścayaṁ kuryādityarthaḥ| anantaramiti avidyamānāntarayōgyamityarthaḥ| kāryatattvaviśēṣādhyavasāyaphalamāha- kāryētyādi| pratipattiḥ karmaṇāṁ yathārhatayā'nuṣṭhānam| amūḍha iti pratipattāvamūḍha ityarthaḥ| jñānaṁ śāstraṁ, tatkr̥tā buddhiḥ jñānabuddhiḥ| āviśati buddhyā'vagāhata ityarthaḥ| antarātmānamiti vaidyapakṣē antaḥśarīram||9-14||

Adhikarana puShpikA · Śloka 4

ityagnivēśakr̥tē tantrē carakapratisaṁskr̥tē vimānasthānē trividharōgaviśēṣavijñānīyaṁ vimānaṁ nāma caturthō'dhyāyaḥ||4||

View original

इत्यग्निवेशकृते तन्त्रे चरकप्रतिसंस्कृते विमानस्थाने त्रिविधरोगविशेषविज्ञानीयं विमानं नाम चतुर्थोऽध्यायः||४||

🔊 Audio coming soon

iti śrīcakrapāṇidattaviracitāyāṁ carakatātparyaṭīkāyāmāyurvēdadīpikāyāṁ vimānasthānē trividharōgaviśēṣavijñānīyaṁ vimānaṁ nāma caturthō'dhyāyaḥ||4||

4. trividharōgaviśēṣavijñānīyavimānam — Charaka Samhita | Ayana Ayurveda | Dr Vijaya Dwarampudi